|
|
Biofyzikální interpretace kvantitativního fázového zobrazení s využitím koherencí řízené holografické mikroskopie
Šuráňová, Markéta ; Rösel,, Daniel (oponent) ; Vomastek, Tomáš (oponent) ; Veselý, Pavel (vedoucí práce)
Dizertační práce pojednává o biofyzikální interpretaci kvantitativního fázového zobrazování (QPI – Quantitative Phase Imaging) získaného pomocí koherencí řízené holografické mikroskopie (CCHM – Coherence-Controlled Holographic Microscopy) v provedení Q-PHASE mikroskop, Telight, Brno). Teoretická část této práce se zabývá charakteristikou kvantitativního fázového zobrazení, které poskytuje neinvazivní metodou informace o aktivitě živých buněk in vitro. Hlavní část práce spočívá ve vytvoření koncepce a ověření nové metody primárního kritického ohodnocení léků pro očekávaný anti-migrační/metastatický potenciál (PAMP – Primary Assessment of Migrastatic Potential). Výsledek této metody je prvním třídícím hodnocením při zvažování konkrétních migrastatických látek pro budoucí komplexní onkologickou léčbu. Hodnotí nejen růst nádorových buněk, rychlost pohybu buněk, ale i odhalení rizika nebezpečných invazivních fenotypů. Dále je navržena metoda korelační mikroskopie mezi Q-PHASE mikroskopem a laserovým skenovacím konfokálním mikroskopem (LSCM) pro účel hodnocení chování buněk a výskytu fokálních adhezí po aplikaci léčiv. Kvantitativní fázové zobrazení získané pomocí Q-PHASE mikroskopu je srovnáno s kvantitativním fázovým zobrazením z HoloMonitoru (PHI AB, Švédsko), na kterém je následně ověřena metody PAMP.
|
|
|
Mechanizmy rezistencie v terapii akútnej myeloidnej leukémie
Suchá, Simona ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Žák, Pavel (oponent) ; Matoušková, Petra (oponent)
V SLOVENSKOM JAZYKU Kandidát: Mgr. Simona Suchá Školiteľ: doc. PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Názov dizertačnej práce: Mechanizmy rezistencie v terapii akútnej myeloidnej leukémie Akútna myeloidná leukémia (AML) patrí medzi hematologické ochorenia známe pre svoju rozsiahlu heterogenitu, nedostatočnú odpoveď na liečbu a vysokú mieru relapsov. Terapia častokrát zlyháva kvôli mimoriadne rezistentným leukemickým klonom prítomným v čase diagnózy. Vďaka ich schopnosti vyhnúť sa terapii sa môže ochorenie voľne šíriť ďalej v tele. Dôkladná charakteristika týchto buniek je preto kľúčová v ich úspešnom odhalení a následnom zničení. AML bunky však dokážu nadobudnúť rezistenciu na prítomné látky i počas prebiehajúcej liečby, a to vďaka ich dlhodobému vystaveniu týmto látkam. Extrémne vysoká adaptabilita leukemických buniek im umožňuje prežiť zakaždým, keď sa stres v podobe liečiv objaví. Preto je nevyhnutné odhaliť molekulárne mechanizmy, ktoré bunky využívajú k tomu, aby sa týmto vonkajším vplyvom prispôsobili. Na základe týchto poznatkov boli stanovené dva primárne ciele tejto práce. Prvým bolo zistiť klinickú relevanciu ABC efluxných transportérov v AML a vyhodnotiť možný vplyv cielenej terapie na chemoterapiu. Dôraz bol kladený na liečivá zo skupiny FLT3 inhibítorov (midostaurin) a CDK4/6 inhibítorov...
|
|
|
Mechanizmy rezistencie v terapii akútnej myeloidnej leukémie
Suchá, Simona ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Žák, Pavel (oponent) ; Matoušková, Petra (oponent)
V SLOVENSKOM JAZYKU Kandidát: Mgr. Simona Suchá Školiteľ: doc. PharmDr. Martina Čečková, Ph.D. Názov dizertačnej práce: Mechanizmy rezistencie v terapii akútnej myeloidnej leukémie Akútna myeloidná leukémia (AML) patrí medzi hematologické ochorenia známe pre svoju rozsiahlu heterogenitu, nedostatočnú odpoveď na liečbu a vysokú mieru relapsov. Terapia častokrát zlyháva kvôli mimoriadne rezistentným leukemickým klonom prítomným v čase diagnózy. Vďaka ich schopnosti vyhnúť sa terapii sa môže ochorenie voľne šíriť ďalej v tele. Dôkladná charakteristika týchto buniek je preto kľúčová v ich úspešnom odhalení a následnom zničení. AML bunky však dokážu nadobudnúť rezistenciu na prítomné látky i počas prebiehajúcej liečby, a to vďaka ich dlhodobému vystaveniu týmto látkam. Extrémne vysoká adaptabilita leukemických buniek im umožňuje prežiť zakaždým, keď sa stres v podobe liečiv objaví. Preto je nevyhnutné odhaliť molekulárne mechanizmy, ktoré bunky využívajú k tomu, aby sa týmto vonkajším vplyvom prispôsobili. Na základe týchto poznatkov boli stanovené dva primárne ciele tejto práce. Prvým bolo zistiť klinickú relevanciu ABC efluxných transportérov v AML a vyhodnotiť možný vplyv cielenej terapie na chemoterapiu. Dôraz bol kladený na liečivá zo skupiny FLT3 inhibítorov (midostaurin) a CDK4/6 inhibítorov...
|
|
|
Získané chromozomální aberace v lymfocytech periferní krve u pacientů s nově diagnostikovaným nádorovým onemocněním a u kontrolních zdravých osob.
Vodenková, Soňa ; Polívková, Zdeňka (vedoucí práce) ; Langová, Martina (oponent)
Většina lidských nádorů vzniká v důsledku neschopnosti buněk udržet stabilitu genomu. Cytogenetické změny (především chromozomální aberace) v periferních lymfocytech krve, které odráží nejen expozici jedince genotoxickým faktorům, ale také individuální senzitivitu jedince ke genotoxickému působení, jsou považovány za biomarker časného genotoxického efektu, přičemž nádor je pozdním důsledkem genotoxického působení. Souhrnné epidemiologické prospektivní studie posledních deseti let prokázaly, že zvýšená hladina chromozomálních aberací v periferních lymfocytech krve je prediktivním faktorem rizika vzniku nádorového onemocnění. Tato diplomová práce je zaměřena na detekci jednotlivých typů chromozomálního poškození u pacientů s vybranými typy nově diagnostikovaných nádorových onemocnění v porovnání se zdravými kontrolními osobami. Cytogeneticky jsme analyzovali 100 pacientů s kolorektálním karcinomem a 298 kontrolních zdravých osob a 123 pacientek s karcinomem prsu a 123 kontrol - zdravých žen. Porovnávali jsme procento aberantních buněk, procento všech aberací, procenta chromatidových a chromozomových aberací nalezených u pacientů s oběma typy nádorů a u kontrol, abychom ověřili prediktivní hodnotu chromozomálních aberací jako biomarkeru rizika vzniku nádorových onemocnění. U pacientů s kolorektálním...
|
|
|
Získané chromozomální aberace v lymfocytech periferní krve u pacientů s nově diagnostikovaným nádorovým onemocněním a u kontrolních zdravých osob.
Vodenková, Soňa ; Polívková, Zdeňka (vedoucí práce) ; Langová, Martina (oponent)
Většina lidských nádorů vzniká v důsledku neschopnosti buněk udržet stabilitu genomu. Cytogenetické změny (především chromozomální aberace) v periferních lymfocytech krve, které odráží nejen expozici jedince genotoxickým faktorům, ale také individuální senzitivitu jedince ke genotoxickému působení, jsou považovány za biomarker časného genotoxického efektu, přičemž nádor je pozdním důsledkem genotoxického působení. Souhrnné epidemiologické prospektivní studie posledních deseti let prokázaly, že zvýšená hladina chromozomálních aberací v periferních lymfocytech krve je prediktivním faktorem rizika vzniku nádorového onemocnění. Tato diplomová práce je zaměřena na detekci jednotlivých typů chromozomálního poškození u pacientů s vybranými typy nově diagnostikovaných nádorových onemocnění v porovnání se zdravými kontrolními osobami. Cytogeneticky jsme analyzovali 100 pacientů s kolorektálním karcinomem a 298 kontrolních zdravých osob a 123 pacientek s karcinomem prsu a 123 kontrol - zdravých žen. Porovnávali jsme procento aberantních buněk, procento všech aberací, procenta chromatidových a chromozomových aberací nalezených u pacientů s oběma typy nádorů a u kontrol, abychom ověřili prediktivní hodnotu chromozomálních aberací jako biomarkeru rizika vzniku nádorových onemocnění. U pacientů s kolorektálním...
|
host ::
RSS.